Legislativní otázky při pěstování rychlerostoucích dřevin (RRD).

Protože jsou legislativní otázky ve spojitosti s RRD poměrně složité téma, které vyžaduje neustálou kontrolu s ohledem na platnost právních norem v jednotlivých případech, rozhodli jsme se odložit zveřejnění jednotlivých témat na záčátek Ledna roku 2015.

Legislativní otázky pěstování rychlerostoucích dřevin (RRD)
v České republice (ČR)

Na úvod nám dovolte vysvětlit, proč jsme se rozhodli věnovat legislativním otázkám pěstování RRD celou sekci portálu. Je tomu tak hned z několika důvodů. Prvním a asi nejzávažnějším je současná situace, která panuje v oblasti pěstování RRD na našem území. Řada pěstitelů si totiž neuvědomuje, co znamená s ohledem na právní systém ČR pojem dřevina, ať už se jedná o dřevinu rychlerostoucí, energetickou, okrasnou, lesní, nebo určenou k jakémukoli jinému účelu. Existuje celá řada zákonů a právních norem nejen České republiky, ale i EU, jíž jsme členy, jež zasahují do pěstitelských práv a povinností. Další důvod, proč jsme se rozhodli o podrobný popis legislativní problematiky, je ten, že situace v oblasti cíleného pěstování rychlerostoucích dřevin za účelem výsadby k energetickým a případně jiným účelům je ještě o něco horší. Chování některých pěstitelů v naší republice v současnosti nelze totiž tak úplně přirovnat k chování odpovědných občanů právního státu. A o co hůře, může se jednat i o pěstitele z řad producentů a prodejců sadebního materiálu. Výsledkem tohoto chování je, že se zvyšuje nejen počet neúspěšných pokusů o povolení založení porostů RRD, ale zároveň roste i počet výsadeb, které nějakým způsobem porušují některou z legislativních norem. Není proto divu, že se již nyní začínají objevovat první negativní ohlasy na adresu RRD obecně, přestože celková rozloha cíleně pěstovaných topolů a vrb není nijak zásadní v porovnání s rozlohou, jakou lze na našem území k tomuto účelu využít, aniž by byla narušena ekologická rovnováha nebo potravinová bezpečnost státu. Tento současný stav lze také částečně přičíst na vrub neexistence informačního zdroje, který by mapoval celý proces pěstování rychlerostoucích dřevin a to na všech legislativních úrovních od výsadby autochtonní solitéry, až po sklizeň plantáže alochtonních dřevin k energetickým účelům. A právě tento zásadní nedostatek se budeme pomocí této sekce portálu TopolVrba.cz snažit odstranit, protože věříme, že se nám tím současně podaří i zmírnit vliv řady desinformací kolujících v oblasti pěstování RRD zejména na internetu.

Legislativní otázky pěstování rychlerostoucích dřevin (RRD) na území států Evropské unie (EU) mimo Českou republiku

Proč je potřeba se věnovat i legislativním otázkám EU?

Na první pohled by se mohlo zdát, že vzhledem k povinnosti členských států zakomponovat do svých zákonů a právních norem právní normy evropského společenství jsou veškeré legislativní otázky EU obsaženy v zákonech a právních normách daného členského státu. Tedy že v případě České republiky jsou již nedílnou součástí našeho právního systému a platných zákonů. Ano, to je zajisté pravda, avšak každá členská země má svůj vlastní právní systém a poněkud odlišné zákony, do kterých právní normy evropského společenství zabuduje. Proto nelze jednoznačně tvrdit, že co platí v ČR musí zákonitě platit i v jiných státech EU. Zároveň však existují některá pravidla závazná pro všechny členské země platící na celém území EU. V oblasti pěstování dřevin můžeme za zásadní označit hned několik pravidel, která jsou celoplošná a je potřeba se jimi řídit především, pokud se jedná o převoz dřevin nebo jejich částí z jednoho členského státu do druhého, případně jde o vývoz mimo EU nebo naopak dovoz do EU. Hlavním důvodem je omezení šíření karanténních škodlivých organizmů a nepůvodních invazivních druhů rostlin a živočichů na celém území Evropské unie.