Český Japonský topol, aneb mýty a pověry o topolech, které ničí rozvoj pěstování RRD v ČR.

Je kříženec Populus nigra × Populus maximowiczii ‘Shinsei’ nebo ‘62-2’ Japonský topol?

Kromě již zmiňovaného faktu, že označení japonský topol se používá již delší dobu v jiných částech světa pouze ve vztahu k topolovému druhu Populus maximowiczii Henry a jeho případným synonymům druhového botanického názvu. Což pro řadu čtenářů obsahu předchozích kapitol, bylo asi docela velkým překvapením, je tu ještě jedno, které bude pro ty z vás, kteří máte již něco o Japonských topolech nastudováno z běžně dostupných komerčních prezentací asi neméně velké.
Je zde totiž také další závažná okolnost, která bude pro zastánce používání označení Japonský topol ve vztahu ke křížení topolových druhů Populus nigra L. a Populus suaveolens Fischer ex Populus maximowiczii Henry novinkou a nejspíše neméně překvapující.
Zejména pak pro ty, kteří tvrdí, nebo se domnívají, že Japonský topol je druh topolu, který vznikl křížením topolů Populus nigra a Populus maximowiczii na uzemí Japonska. Nebo-li přesněji řečeno, že Japonsko je jediným místem na světě, kde došlo ke křížení těchto dvou zástupců rodu Populus.

Japonský topol z Nového Zélandu nebo z oblasti Jižní Koreje?

V České republice je díky mediální popularizaci označení Japonský topol značně rozšířena představa, že každý kříženec druhu Populus nigra L. a Populus maximowiczii Henry, nebo-li česky topolu černého a Maximowičova, je původem z Japonska. Je to dáno zejména velmi častým nepřesným zápisem botanického názvu křížence v kombinaci s použitím nesprávného identifikátoru ‘Japonský Topol’.
Pokud bychom například někde zveřejnili informace o jiném topolovém kříženci a uvedli jako jeho název pouze Populus nigra × Populus maximowiczii ‘Shinsei’, je velmi pravděpodobné, že ho bude laická veřejnost automaticky považovat za Japonský topol, ačkoliv jediné, co má společné s českým Japonským topolem je shoda botanických názvů druhových taxonů rodičovského páru.
A navzdory tomu, že identifikátor ‘Shinsei’ zní mnohem více japonsky než například identifikátory ‘Maxvier’, ‘Max-4’, ‘J-105’, ‘Jap-105’ používané ve spojitosti s Japonským topolem u nás, nemá tento kříženec původ v Japonsku, ale na Novém Zélandu.
Obdobná je situace i u dalšího zástupce křížení druhů topolu černého a Maximowičova, které probíhalo na území Jižní Koreje zhruba ve stejnou dobu jako v Japonsku. Díky jazykové bariéře jsou sice informace dostupné pouze v omezené míře, ale i tak je možné narazit v odborné literatuře třeba na křížence Populus nigra × Populus maximowiczii ‘62-2’, který z něj pochází a s největší pravděpodobností nebude jediným jeho zástupcem.
To jednoznačně dokazuje, že ne všichni kříženci topolů Populus nigra × Populus maximowiczii musí být české Japonské topoly, nebo že k jejich křížení muselo dojít v Japonsku. Podrobněji se vrátíme k jednotlivým křížencům, ať už z Jižní Koreje nebo Nového Zélandu v jiném tématu.

Co dodat závěrem k označení Japonský topol?

Snad si jen v rychlosti zhodnoťme to, co jsme se snažili vysvětlit a popsat nejen na této stránce, ale v obsahu všech stránek na téma v souvislosti s názvy Japonský topol nebo Japonské topoly používanými v České republice.
Velmi závažným faktem je, že i když je identifikátor ‘Japonský Topol’ nesprávný a zmatečný, je u nás díky své popularitě nejčastějším vodítkem pro hledání informací o rychlerostoucích topolech. Jak jsme však nastínili, úroveň a hodnota dostupných informací vztahujících se k Japonským topolům je značně různorodá.
Vedle seriozních informací pěstitelů, kteří používají identifikátor ‘Japonský Topol’ pouze z důvodu jeho popularity a to v omezeném rozsahu, se dnes zcela běžně můžete setkat i s celou řadou informací, které jsou velmi nepřesné a často Japonské topoly dokonce popisují jako něco, co nejsou.
To je také jeden z hlavních důvodů, proč se tak ostře stavíme proti používání názvu Japonský topol nebo Japonské topoly, protože ignorace základních teoretických botanických pravidel se velmi často přenáší do botanické praxe na reálné pěstitele. Zejména potom na ty, kteří nemají s pěstováním topolů nebo jiných dřevin vůbec žádné zkušenosti a díky mediálnímu rozruchu okolo Japonských topolů je mohou považovat za jedinou vhodnou alternativu, což může při troše smůly s výběrem lokality výsadby nebo při špatné volbě dodavatele sadebního materiálu dopadnout jako katastrofa.
Pokud jste však dokázali vstřebat alespoň částečně obsah textů předchozích stránek, tak víte nebo máte možnost se dozvědět nejenom o japonských topolech, ale i o jiných druzích dřevin mnohem více než ti, kteří japonské topoly označují například jako druh topolu Populus japonica, který neexistuje. Nebo z neznámého důvodu komolí botanický název jejich kříženců a tvrdí, že se jedná o křížence topolu černého a maximovce. Případně jsou přesvědčeni, že to, co se u nás pěstuje pod názvem Japonský topol, je druh topolu vyšlechtěného v Japonsku a v nejhorším případě, že Japonský topol je název pro všechny křížence topolu černého a Maximowičova obecně.
Na rozdíl od těchto lidí, jestli se budete držet alespoň částečně pravidel botanické nomenklatury a používat převážně vědecká označení jednotlivých druhů a jejich kříženců. Tak se vám s velkou pravděpodobností podaří najít pro někoho možná až zarážející množství informací, jež jsou často zcela odlišného charakteru a mají zcela jinou informační hodnotu, než to, co se dnes obzvláště na internetu a v komerčně laděných médiích vydává za zaručeně pravé informace o Japonských topolech.
Na úplný závěr ještě dodejme, že tvrzení v předchozím odstavci se nevztahuje pouze na Japonské topoly, ale také na všechny ostatní topoly a vrby i jiné RRD. Lze je samozřejmě také aplikovat na veškeré činnosti spjaté s přírodou a botanikou všeobecně.