Seznam identifikátorů vyskytujících se běžně v botanické praxi ve spojení s označením Japonský topol.
Všechny identifikátory kříženců japonských topolů, které jsme uvedli v obsahu textů předchozích stránek na téma Japonský topol, jsou pouze ty nejčastěji používané, existuje ještě několik dalších méně často používaných. Pro zpřehlednění celé situace uvádíme následující zjednodušený seznam včetně informací, ve které oblasti světa, případně na území kterého státu se s identifikátory můžete setkat. ------------------------------------- ‘NM1’ -------------------------------------------‘J-101’ = ‘Jap-101’ = ‘Max-1’ = ‘NM2’ = ‘NM 101’ = ‘OJPNM-101’ = ‘Maxein’
‘J-102’ = ‘Jap-102’ = ‘Max-2’ = ‘NM3’ = ‘NM 102’ = ‘OJPNM-102’ = ‘Maxzwo’
‘J-103’ = ‘Jap-103’ = ‘Max-3’ = ‘NM4’ = ‘NM 106’ = ‘OJPNM-106’ = ‘Maxdrei’
‘J-105’ = ‘Jap-105’ = ‘Max-4’ = ‘NM5’ = ‘NM 105’ = ‘OJPNM-105’ = ‘Maxvier’
‘J-104’ = ‘Jap-104’ = ‘Max-5’ = ‘NM6’ = ‘NM 104’ = ‘OJPNM-104’ = ‘Maxfünf’
V české odborné literatuře, nebo v českých druhových seznamech je možné narazit ve spojení s japonským topolem i na další dva identifikátory. U nich si ale nejsme zcela jisti, ke které skupině identifikátorů je zařadit, protože jsou v různých publikacích používány rozdílně. V prvním případě jde o přiřazení identifikátorů ‘P-Jap104*049’ ke skupině začínající identifikátorem ‘J-105’ a ‘P-Jap105*050’ ke skupině začínající identifikátorem ‘J-104’. Ve druhém případě jsou přiřazeny v obráceném pořadí, tedy tak, že identifikátor ‘P-Jap104*049’ je použit u skupiny ‘J-104’ a ‘P-Jap105*050’ u skupiny ‘J-105’. Domníváme se, že v tomto případě záměny se s největší pravděpodobností jedná o tiskovou chybu, ale jak jsme již psali, logika u přiřazování identifikátorů kříženců japonského topolu nehraje moc velkou roli a tím pádem předpoklad, že ‘P-Jap105*050’ patří zákonitě ke skupině začínající ‘J-105’ a ‘P-Jap104*049’ ke skupině začínající J-104 nemusí být správný, i když tomu vše nasvědčuje.
Identifikátory kříženců japonských topolů dle výskytu:
Identifikátory kříženců japonských topolů a jejich používání dle jednotlivých států případně dle výskytu v různých oblastech světa. ‘Japonský Topol’ – Evropa, pouze v České republice, případně na Slovensku. Nikde jinde nebyl výskyt tohoto označení ve spojitosti s jiným identifikátorem než ‘J-101’ až ‘J-105’, nebo ‘Jap-101’ až ‘Jap-105’ námi zaznamenán. Možnost případné kolize s anglickým označením Japanese poplar pro topolový druh Populus maximowiczii A.Henry na území USA, Kanady i samotného Japonska. ‘J-101’, ‘J-102’, ‘J-103’, ‘J-104’, ‘J-105’ – Evropa, převážně v České republice, případně na Slovensku. Nikde jinde ve světě jsme použití těchto identifikátorů ve vztahu k topolovým křížencům prozatím ve větší míře nezaznamenali. ‘Jap-101’, ‘Jap-102’, ‘Jap-103’, ‘Jap-104’, ‘Jap-105’ – Stejně jako u předchozí skupiny identifikátorů. Evropa, převážně v České republice, případně na Slovensku. Nikde jinde ve světě jsme použití těchto identifikátorů ve vztahu k topolovým křížencům prozatím ve větší míře nezaznamenali. ‘Max-1’, ‘Max-2’, ‘Max-3’, ‘Max-4’, ‘Max-5’ – Evropa, převážně v Německu a Rakousku. V posledních několika letech také stále častěji v České republice a na Slovensku. Dále je možné se s těmito identifikátory setkat poměrně často v odborné literatuře v podstatě po celém světě. ‘Maxein’, ‘Maxzwo’, ‘Maxdrei’, ‘Maxvier’, ‘Maxfünf’ – Stejně jako u předchozí skupiny identifikátorů. Evropa, převážně v Německu a Rakousku. V posledních několika letech také stále častěji v České republice a na Slovensku. Dále je možné se s těmito identifikátory setkat poměrně často v odborné literatuře v podstatě po celém světě. ‘NM1’, ‘NM2’, ‘NM3’, ‘NM4’, ‘NM5’, ‘NM6’ – Severní Amerika, zejména v Kanadě a USA. V Evropě se skupina těchto identifikátorů téměř nepoužívá a situace ve zbytku světa nám není známa. ‘NM 101’, ‘NM 102’, ‘NM 104’, ‘NM 105’, ‘NM 106’ – Severní Amerika, Kanada. Občasný výskyt v odborné literatuře. Situace ve zbytku světa nám není známa. ‘OJPNM-101’, ‘OJPNM-102’, ‘OJPNM-104’, ‘OJPNM-105’, ‘OJPNM-106’ – Evropa, Česká republika. Občasný výskyt v odborné literatuře. Situace ve zbytku světa nám není známa. ‘P-Jap104*049’, ‘P-Jap105*050’ – Evropa, Česká republika. Občasný výskyt v odborné literatuře, případně ve druhových seznamech. Situace ve zbytku světa nám není známa. Pozor na občasný výskyt rozdílného přiřazení k jiným skupinám identifikátorů, které se u nás může objevovat, díky čemuž nelze prozatím jednoznačně určit, ke které variantě křížence je správně přiřadit. Ještě pro doplnění uvedeme, že jednotlivé tvary zápisu identifikátorů se často vyskytují v různých obměnách a to zejména se záměnou velkých a malých písmen, s přidaným nebo odejmutým spojovníkem před číslem, případně jeho záměnou za mezeru nebo pomlčku a dále pak s přidanými či odejmutými mezerami v identifikátoru. Původně jsme se chtěli tomuto podrobnému výpisu tvarů vyhnout, ale protože se v současnosti pro hledání informací používají na internetu vyhledávače umožňující zadání přesného výrazu vyhledávání a jeho výsledky jsou mnohdy velmi rozdílné než u obecného vyhledávání, rozhodli jsme se nakonec, že je zde uvedeme. Následné tvary identifikátorů kříženců japonských topolů pak mohou vypadat všelijak a sami si můžete udělat obrázek, jak chaoticky některé tvary zápisu mohou působit. Pokračujeme v tématu na stránce Japonský topol – Tvary zápisu identifikátorů...
Autor textu a datum prvního zveřejnění:
© František Černý Jr. - 30.10.2014

