U identifikace japonských topolů nemusí být logika vždy na místě:

Identifikace japonských topolů v České republice:

Logický předpoklad, že jednotlivé identifikátory Japonských topolů v ČR jsou mezi sebou odvozeny od koncových čísel těch německých a rakouských, zde neplatí a ‘Max-4’ nebo ‘Maxvier’ není ‘J-104’ nebo ‘Jap-104’, ale ‘J-105’ nebo ‘Jap-105’, a ‘J-104’ nebo ‘Jap-104’ není ‘Max-4’ nebo ‘Maxvier’, ale ‘Max-5’ nebo ‘Maxfünf’.
Docela často se tak můžete díky této neshodě u nás setkat s lidmi, kteří si myslí, že se v textu, který četli, jednalo o tiskovou chybu a dále pod vlivem selského rozumu hledají informace a sadební materiál ‘J-105’ nebo ‘Jap-105’ jako ‘Max-5’ nebo ‘Maxfünf’. Pokud však budete hledat na internetu Japonský topol s identifikátorem ‘Max-5’ nebo ‘Maxfünf’ tak na českých stránkách vás to navede nejspíše zpět ke kříženci s identifikátorem ‘J-104’ nebo ‘Jap-104’, ale na stránkách s anglicky psaným textem obzvláště ze zámořských států USA a Kanady se můžete dočkat dvou překvapení.
To první nejspíš bude, že pod pojmem Japonský topol, anglicky Japanese poplar, nenajdete křížence Populus nigra L. × Populus maximowiczii Henry, ale pouze druh topolu Populus maximowiczii A.Henry. V USA a Kanadě se totiž výraz Japonský topol nepoužívá pro skupinu japonských kříženců, ale pouze občas hovorově pro druh topolu rostoucí na území Japonska a v přilehlých oblastech. Stejná situace panuje i na území samotného Japonska, kde se Populus maximowiczii Henry v japonštině označovaný znaky (ドロノキ) převáděný do latinské abecedy jako donoroki vyskytuje v textech psaných anglicky zcela běžně jako Japanese poplar.
Ještě překvapivější pravděpodobně bude, pokud se v souvislosti s identifikátorem ‘Max-5’ nebo ‘Maxfünf’ objeví ve výsledcích vyhledávání identifikátor ‘NM6’. Zde si dovedu živě představit reakci člověka, kterému se to stane. Jak je to možné, zarazí se, když se všude na českém internetu píše, že Japonských topolů je pět variant a tady vidím označení s číslem 6 na konci?
Možné je to z jednoduchého důvodu, kterým je samotný postup, jakým se kříženci, kříží, šlechtí a následně selektují a množí.
Realita není taková, že se křížením vytvoří jen malý počet rostlin prvotní generace F1 a ty jsou okamžitě považovány za nové ověřené a perspektivní křížence původních rostlin. Většinou jde o desítky, případně stovky, někdy i tisíce rostlin první generace, ze kterých se teprve vybírají nejvitálnější zástupci k dalšímu testování v polních podmínkách. Teprve ty rostliny, které projdou celou sérií nejrůznějších testů, vykazují nejlepší růstové výsledky a dostatečnou odolnost proti biotickým a abiotickým stresovým faktorům, se dostanou k běžným pěstitelům.
Celý proces trvá minimálně několik let a v jeho průběhu je tedy možné získat přístup i ke křížencům, kteří se nakonec k běžnému pěstiteli dostat nemusí. Proto tvrzení někoho jiného než samotného šlechtitele, který křížení provádí, o celkovém počtu kříženců lze považovat za poněkud odvážné, pokud dotyčný nemá k dispozici přesné záznamy o průběhu křížení po celou jeho dobu.
Vraťme se ale zpět k situaci neshody identifikátorů Japonských topolů v zámoří, kde se český Japonský topol s identifikátorem ‘J-104’ nebo ‘Jap-104’ u našich německy hovořících sousedů označovaný jako ‘Max-5’ nebo ‘Maxfünf’ označuje identifikátorem ‘NM6’. Z botanického názvu druhů použitých při křížení Populus nigra L. × Populus maximowiczii A.Henry je jasné, že písmena jsou odvozena od počátečních písmen obou druhů topolu z rodičovského páru. Stejná praxe se používá i u jiných kříženců topolů i vrb poměrně často. Stále však zůstává záhadou, kde se vzala ta šestka na konci.
Odkrytí celé záhady je možné najít v informaci kdy, odkud a kam se do zámoří jednotliví kříženci černého a japonského topolu dostali. Abychom byli přesnější, kdy, odkud a kam se dostali na území Kanady.
Tam byla koncem sedmdesátých let minulého století dovezena celá sorta ‘Max-1’, ‘Max-2’, ‘Max-3’, ‘Max-4’ a ‘Max-5’ z tehdejšího západního Německa a jeden kříženec přímo z Japonska. Původní kříženec z Japonska byl označen identifikátorem ‘NM1’ a kříženci z Německa potom vzestupně jako ‘NM2’, ‘NM3’, ‘NM4’, ‘NM5’ a konečně jako ‘NM6’.
Nutno dodat, že u křížence ‘NM1’ se z kanadské odborné literatury nedá přímo vyčíst, jestli se jedná pouze o jiné označení některého z kříženců dovezených z Německa a je tím pádem s některým totožný, nebo zda se jedná o variantu, která se do Německa z Japonska nerozšířila. Ve své podstatě to ale může hrát roli pouze v případě, pokud by měl někdo v úmyslu křížence s identifikátorem ‘NM1’ pěstovat.
Pro běžného pěstitele z Evropy je více informačně důležitější to, že kříženec
‘J-104’ = ‘Max-5’ = ‘NM6’ = ‘Jap-104’.
Pokračujeme v tématu na stránce Japonský topol – Není topol, jako topol...