Rozdílné vlastnosti kříženců japonských topolů které jsou napadeny chorobou:

Napadení japonských topolů v Severní Americe houbovým onemocněním Septoria musiva Peck:

Než opustíme oblast Severní Ameriky, vrátíme se ještě jednou k obecnému názoru, že není důležité jednotlivé varianty kříženců japonských topolů od sebe striktně odlišovat, protože jsou na první pohled od sebe k nerozeznání a mají velmi podobné růstové vlastnosti.
V průběhu osmdesátých let minulého století se začala v USA a Kanadě na topolových plantážích ve větší míře vyskytovat houba Septoria musiva Peck způsobující u původních druhů severoamerických topolů - například u druhu Populus deltoides W. Bartram ex Marshall - nejčastěji pouze skvrnitost listů.
Tato choroba je pro oblast Severní Ameriky typická a vyskytuje se běžně na přirozených populacích různých druhů topolů, odkud se následně přenáší na nově založené plantáže i starší porosty. V případě druhů topolů, které nejsou proti jejímu působení dostatečně rezistentní, může skvrnitost listů postupně přejít až do fáze korové nekrózy a výrazně poškodit celý strom. Není-li porost pod odborným dohledem pěstitele, může časem dojít k postupnému znehodnocení celého zanedbaného porostu a dále k případnému přenosu škodlivého organizmu do okolí.
Pro úplnost je nutno dodat, že se uvedené houbové onemocnění v Evropě prozatím nevyskytuje, a protože jde o škodlivý organismus s vysokou nebezpečností při jeho rozšíření, je zapsán v seznamu karanténních škodlivých organizmů Evropské unie.
Z odborné literatury a výsledků vědeckých pozorování na plantážích v Kanadě, zejména v provincii Ontario, kde se nacházela v době zvýšeného výskytu houbového onemocnění část porostů, ve kterých byli zastoupeni kříženci japonských topolů ‘NM1’, ‘NM2’, ‘NM3’, ‘NM4’, ‘NM5’ i ‘NM6’, je možné vyčíst rozdílný stupeň napadení houbou S. musiva i rozdílné schopnosti uvedených kříženců tomuto napadení čelit.
Jako nejvíce náchylní k napadení se ukázali kříženci ‘NM3’ a ‘NM4’, menší citlivost a větší míra rezistence byla zaznamenána u kříženců ‘NM1’, ‘NM2’ a ‘NM5’ a nejmenší náchylnost i citlivost a tím pádem největší rezistence byla zaznamenána u křížence ‘NM6’.
Podrobněji se tématu škodlivých organizmů v topolových a vrbových porostech budeme věnovat při jiné příležitosti, prozatím nám šlo jen o praktickou ukázku toho, proč není dobré si myslet, že když jsou někteří kříženci téměř totožní, musí se chovat vždy stejně. Protože topoly si mohou být příbuzné, podobně se jmenovat, ale úplně stejně se skoro nikdy jejich růstové vlastnosti neprojevují.
Pokračujeme v tématu na stránce Japonský topol – Seznam identifikátorů...