Japonský topol – Japonské topoly

Označování kříženců topolu jako Japonské topoly:

Přestože ke křížení topolových druhů došlo v Japonsku, z praktických důvodů není vhodné je tak obecně nazývat. Protože jak označení Japonský topol pro neurčitého zástupce z této skupiny, tak i označení Japonské topoly pro skupinu samotnou jsou označení dřevin, které není vhodné používat nejen z botanického hlediska, ale i z hledisek s přímým dopadem na pěstování topolů samotných. O to hůře, pokud se tak děje masově v mediální a komerční sféře, kde se oba příklady nesprávného označení zcela běžně používají. Výsledkem toho je, že se značné části zájemců o problematiku pěstování topolových kříženců z Japonska, kteří jsou v ČR nejčastěji pěstovanou a prodávanou rychlerostoucí dřevinou, nedostanou jiné informace než mediální, mediálně-komerční nebo reklamní. Ty jsou nezřídka velmi zkreslené a zavádějící, často popisují problematiku pěstování topolů jako něco, co je strašně jednoduché a k čemu není potřeba ani základní teoretická průprava. Zde si však můžeme položit otázku, proč tedy s počtem vysazených porostů mediálního zázraku Japonský topol, roste i počet zklamaných a neúspěšných pěstitelů? Odpověď je jednoduchá. Protože o úspěchu pěstování topolů či jiných rostlin nerozhoduje v žádném případě pouze popularita označení, ale celková úroveň informovanosti a odpovědnosti všech osob, které se nějakým způsobem podílejí na jejich výsadbě a následné péči. Pokud tedy přijmeme fakt, že Japonský topol ani Japonské topoly nejsou botanický název rostliny, ale pouze mediálně-komerční zavádějící označení topolových kříženců vyšlechtěných v Japonsku, musí z tohoto faktu být zřejmé, s jakou úrovní informací a odborné způsobilosti k jejich pěstování se v praxi můžeme nejčastěji setkat. Na druhou stranu je nutno dodat, že k tomu, aby dokázal zájemce o problematiku pěstování rychlerostoucích topolů rozpoznat úroveň kvality informací a odborné způsobilosti k jejich pěstování, je potřeba, aby měl i on alespoň základní teoretické znalosti. To by v dnešní době informačních technologií neměl být zdánlivě žádný problém a měla by mu k tomu stačit pouze jediná věc, kterou je znalost správného názvu cílové rostliny. To je ale zejména u Japonských topolů na území České republiky největší kámen úrazu. Protože chceme-li se opravdu vyhnout vlivu komerčně laděných informací, nezbývá nám jiná cesta, než porovnat tyto informace s informacemi z veřejně dostupných na sobě nezávislých zdrojů a to zejména z oblasti výzkumu a odborné pěstitelské praxe z celého světa. Zde už ale pouhá znalost nesprávného identifikátoru ‘Japonský Topol’ není v žádném případě dostačující. K nalezení požadovaných informací nemusí vždy vést ani znalost nejčastěji používaných identifikátorů kříženců Japonského topolu ‘J-105’, ‘Jap-105’, ‘Max-4’, ‘Maxvier’ v ČR, i když použijete různé typy jejich zápisu. Při hledání je nutné použít co nejpřesnější možné botanické označení dřeviny pro danou lokalitu, ze které chcete informace čerpat, v kombinaci s odpovídajícím identifikátorem v případě, že se jedná o křížence. K tomu, už je ale zapotřebí to nejpřesnější možné botanické označení i identifikátor jednak znát a jednak se musí zájemce o tyto informace umět orientovat ve významu odlišností, jež se mohou v různých variantách jejich zápisu vyskytovat. Za tím účelem už je ale nutné mít minimálně základní znalosti pravidel botanické nomenklatury a taxonomie, o jejichž přiblížení se snaží následující kapitoly. Pokračujeme v tématu na stránce Japonský topol – Nomenklatura a taxonomie...