Varianty Japonských topolů s identifikátorem křížence a jejich význam:

Japonský topol = Populus nigra × Populus maximowiczii

V praxi se často můžete setkat s názorem, že není důležité jednotlivé varianty kříženců japonských topolů od sebe striktně odlišovat, protože jsou na první pohled od sebe k nerozeznání a mají velmi podobné růstové vlastnosti. Takže se velmi často můžete setkat se stejným nebo podobným označením, jaké je uvedeno pod nadpisem kapitoly u různých kříženců.
Ovšem stále platí, že pokud je si něco podobné, tak se to nemusí za každých okolností chovat zcela stejně. A u topolových kříženců to platí dvojnásobně, neboť jejich reakce na nejrůznější vlivy okolí bývají velmi často rozdílné, i když pocházejí ze stejného šlechtitelského programu a mají stejné zastoupení druhů v rodičovském páru.
Pokud je tedy použito pouze označení Japonský topol nebo Japonské topoly, což je v současnosti asi nejvíce častý případ na internetu a v médiích, není tak úplně zcela možné z těchto názvů vyčíst o jakého konkrétního křížence nebo druh topolu se jedná. Jde totiž o velice neurčité pojmy s minimální informační hodnotou.
O něco lepší je situace v případě, kdy je uvedeno, že Japonský topol nebo Japonské topoly jsou obecně kříženci topolových druhů Populus nigra × Populus maximowiczii, což je druhé velmi časté označení. Ale stále je potřeba mít na paměti, že ne každý kříženec Populus nigra × Populus maximowiczii musí být český Japonský topol, nebo byl vyšlechtěn v Japonsku. To, zda se jedná o křížence z určitého šlechtitelského programu, určuje teprve identifikátor uváděný za botanickým názvem.
Poměrně často můžete ve vědeckých a odborných kruzích narazit také na situaci, kdy je uveden pouze identifikátor bez botanického názvu. Identifikátor může mít řadu podob - od jednoduchého číselného kódu, kódu složeného z písmen a číslic, až po celá slova - neměl by však být zbytečně složitý a matoucí.
Identifikátor ve spojení s botanickým názvem rostliny slouží také k evidenčním účelům v případě, že se šlechtitel rozhodne nového křížence, odrůdu či kultivar registrovat jako odrůdu chráněnou šlechtitelskými právy a rozhodovat dále o jejím šíření.
Kříženci vyšlechtění v Japonsku nejsou zatíženi šlechtitelskými právy k odrůdě, a proto je možné je volně množit a rozšiřovat. Díky tomu se dnes pěstují po celém světě pod různým označením jednotlivých identifikátorů.

Křížení japonských topolů v Japonsku:

Uvádí se, že skupina kříženců byla záměrně vyšlechtěna zhruba ve druhé polovině minulého století v Japonsku k zajištění dodávek dřevní hmoty na výrobu papíru pro potřeby firmy Oji Paper Company dnes známé jako Oji Paper Holding.
Volně dostupné informace o průběhu křížení v češtině se téměř nevyskytují. Jediné, s čím se lze u nás občas setkat, je, že při křížení byl pravděpodobně použit druh topolu Populus nigra L. dovezený do Japonska a druh topolu Populus maximowiczii Henry, který se přirozeně vyskytuje na území Japonska zejména na ostrově Hokaido. K účelům křížení však nebyly pravděpodobně použity přirozeně se vyskytující jedinci topolů Populus maximowiczii Henry, ale jedinci ze šlechtitelského programu, který v Japonsku vedl S. Chiba zhruba od padesátých let minulého století.
Dále se uvádí, že pro potřeby papírenského průmyslu se tito kříženci vzhledem k určitým vlastnostem dřevní hmoty ztěžujícím samotný výrobní proces papíru příliš neosvědčili. Přesto se pro ně díky jejich růstovým schopnostem našlo uplatnění jinde a to zejména tam, kde není preferována kvalitativní stránka dřevní hmoty, ale kvantitativní. Především tedy v oblasti cíleného pěstování biomasy pro energetické účely.

Označení kříženců japonských topolů v Evropě:

Bližší informace o průběhu šlechtění a celkovém počtu kříženců se nám prozatím nepodařilo najít, ale realita je taková, že v Evropě se pravděpodobně pěstuje pět klonálních variant původem z Japonska označovaných zejména na území Německa a Rakouska zkráceně jako ‘Max-1’, ‘Max-2’, ‘Max-3’, ‘Max-4’ a ‘Max-5’, nebo ‘Maxein’, ‘Maxzwo’, ‘Maxdrei’, ‘Maxvier’, ‘Maxfünf’.
Odtud se dostaly v devadesátých letech minulého století na naše území pravděpodobně jen dva zástupci - ‘Max-4’ a ‘Max-5’. O pěstování zbývajících tří variant se totiž naše odborná literatura nijak zvláště nezmiňuje, to však ale ještě stále nemusí zákonitě znamenat, že se u nás vyskytovat nemohou nebo je někdo v budoucnu nebude pěstovat.
V České republice se skupina japonských kříženců označuje běžně nejčastěji identifikátory ‘J-101’, ‘J-102’, ‘J-103’, ‘J-104’, ‘J-105’, nebo ‘Jap-101’, ‘Jap-102’, ‘Jap-103’, ‘Jap-104’, ‘Jap-105’.
Ale aby nebyla situace okolo japonských topolů a jejich identifikátorů tak úplně jednoduchá, vstupuje do hry fakt, že i v dnešní době globalizace není botanická nomenklatura a taxonomie zcela jednotná. Je v ní možné najít celou řadu rozdílů, což je zapříčiněno právě použitím rozdílných označení druhů, odrůd, kříženců i jejich identifikátorů v jednotlivých zemích nebo částech světa. Tato skutečnost sama o sobě přináší určité komplikace zejména při hledání informací o růstových a dalších vlastnostech konkrétní rychlerostoucí dřeviny.
Pokračujeme v tématu na stránce Japonský topol – Neshody v identifikaci...