Japonský topol – Botanický název křížence

Botanický název křížence topolových druhů
Populus nigra L. × Populus maximowiczii Henry

Celý botanický název křížence je tvořen z několika důležitých částí, jejichž obměna v podstatě může způsobit záměnu za zcela jiného křížence. Tím pádem je tedy velmi důležité věnovat zvýšenou pozornost způsobu, jakým je celý název zapsán. Z částí botanických názvů kříženců by mělo být možné jednoznačně určit nejen to, jaké konkrétní druhy byly při křížení použity, ale i řadu dalších užitečných informací. Například jaký druh byl nositelem samičích a samčích rozmnožovacích orgánů při křížení, zda se jednalo o druhy nebo variety vyskytující se ve volné přírodě, nebo zda šlo o křížení již kultivovaných rostlin. Dále je pak možné v případě znalosti údajů o autoritě, která je většinou uvedena jako součást botanického názvu druhů, zjistit, jak dlouho jsou jednotlivé druhy známé a jiné užitečné informace.

Jednoznačné určení druhů topolů použitých při křížení

Pro začátek si řekněme něco o jednoznačném určení druhů použitých při křížení. Botanický název druhu se skládá většinou ze tří částí. Jako první se u topolů uvádí rodové jméno Populus, následuje název druhu - v našem případě nigra a maximowiczii - které jsou ukončeny označením autority L. a Henry. Autorita je nejčastěji vědec nebo botanik, který rostlinu podrobně prozkoumal, popsal, případně zařadil do nějakého taxonomického systému. Autorita L. = Carl Linné nebo Linnaeus (1707-1778) a autorita Henry někdy také A. Henry = Augustine Henry (1857-1930). V případě, že není za rodovým a druhovým jménem uvedena autorita, nebo jiné identifikační označení, jako je například u variet, kultivarů, kříženců a klonů běžné, a z informací, které máme k dispozici v případě konkrétního použití botanických názvů, nelze odvodit, zda se jedná o druh nebo varietu topolu volně se vyskytující v přírodě, ani zda jde o kultivar, klon, či odrůdu vzniklou zásahem člověka, může velmi snadno dojít k jejich záměně. Tím pádem mohou být reálné rustové vlastnosti popisované rostliny jiné než u rostliny kterou pěstitel skutečně vysadil. Z informačního i praktického hlediska je tedy velmi důležité o této skutečnosti vědět a věnovat jí zvýšenou pozornost. Teď, když jsme si uvedli, jak má botanický název druhu vypadat, z čeho se skládá, a jaké mají jeho části význam, můžeme přistoupit k další nedílné součásti botanického názvu křížence a tou je označení, že se opravdu jedná o křížence.

Jednoznačné určení toho, že se opravdu jedná o křížence:

Podle pravidel botanické nomenklatury se pro základní identifikaci křížence používá matematické znaménko pro násobení ×. Z praktických důvodů, zejména tehdy pokud není možné tento znak napsat, lze použít jako náhradu malé x. V případě že označujeme křížení dvou druhů je vždy před i za × (x) mezera. V našem případě tedy: Populus nigra L. × Populus maximowiczii Henry, nebo
Populus nigra L. x Populus maximowiczii Henry.
Existují i varianty, kdy je mezera za × vypuštěna. Pokud nejde o chybu v zápisu, jedná se o křížence vzniklého křížením druhu s jiným křížencem.
Druh1 ×Kříženec1 = Druh1 ×(Druh2 × Druh3). Pokud je použita náhrada znaku násobení v podobě malého x tak se mezera nevynechává a zápis by měl mít tuto podobu Druh1 x Kříženec1. Další velmi důležitá věc, kterou nelze u botanického názvu topolového křížence opomenout, je význam pořadí, v jakém jsou topolové druhy za sebou řazeny. Jsou dva základní způsoby, jak lze k zápisu pořadí přistupovat.

Význam pořadí druhů v botanickém názvu křížence:

V prvním případě není známo, nebo nelze zcela jistě určit který druh byl nositelem samičích nebo samčích rozmnožovacích orgánů při křížení. V tom případě se používá řazení dle abecedního pořadí počátečních písmen druhového názvu. V botanické praxi je to pak zejména u kříženců, kteří vznikli ve volné přírodě bez přímého zásahu člověka. V druhém případě, pokud je druhový původ samičích nebo samčích rozmnožovacích orgánů při křížení znám, uvádí se jako první v pořadí druh, který je nositelem samičích rozmnožovacích orgánů, a jako druhý nositel samčích rozmnožovacích orgánů. V našem případě by tedy mělo s největší pravděpodobností platit, že druh topolu Populus nigra L. byl nositelem samičích rozmnožovacích orgánů, značka ♀,
a Populus maximowiczii Henry nositelem samčích rozmnožovacích orgánů, značka ♂. Zda tomu tak skutečně je, tím si nejsme zcela jistí, protože ve spojitosti s identifikátory japonských kříženců topolu jsme narazili v odborné literatuře v několika případech na zápis v obráceném pořadí. Tedy, že jsou to kříženci topolových druhů: Populus maximowiczii Henry × Populus nigra L. Stalo se tak sice jen v ojedinělých případech a procento zastoupení tohoto zápisu, který je zároveň v abecedním sledu, je téměř mizivé oproti neabecednímu. A lze proto logicky usuzovat, že si autor zřejmě nebyl zcela jist pohlavní příslušností topolových druhů, ale přesto je to skutečnost docela zásadní. Navíc tato skutečnost vnáší do už tak složité situace okolo hledání informací o Japonských topolech řadu nových otázek, na které se jen těžko dají najít jasné odpovědi. Nicméně to zároveň dokazuje, jaký význam má dodržování určitých zvyklostí při používání názvů rostlin, zejména pokud jsou předkládána širšímu publiku. A aby toho nebylo málo, mohou se zájemci o informace o Japonských topolech dočkat ještě několika dalších překvapení, které popisujeme v obsahu nasledujících několika stránek. Pokračujeme v tématu na stránce Japonský topol – Topoly černé a balzámové...