Úvod do botanické nomenklatury a taxonomie rodu topol (Populus):

Botanická nomenklatura:

Botanická nomenklatura je velmi zjednodušeně řečeno vědní obor zabývající se vytvářením, sjednocováním a udržováním botanických názvů rostlin a organizmů – jako jsou sinice, řasy a houby – a to zejména pro potřeby botanické taxonomie.
K tomu botanická nomenklatura využívá zejména Mezinárodní kód botanické nomenklatury (ICBN), Mezinárodní kód nomenklatury pro kultivované rostliny (ICNCP) i řadu druhových seznamů jako například Mezinárodní index názvů rostlin (IPNI).

Taxonomie, botanická taxonomie a taxonomické systémy:

Taxonomie je vědní obor zabývající se vytvářením uceleného seznamu organizmů pomocí taxonů, což jsou zjednodušeně řečeno názvy skupin organizmů, které mají velmi podobné charakteristické rysy.
Botanická taxonomie je potom tedy vědní obor vytvářející ucelený seznam taxonů rostlin a organizmů, které lze považovat za rostlinné do systémů taxonomického řazení.
Taxonomických systémů je celá řada a často v nich lze najít rozdílný přístup k řazení jednotlivých taxonů. To je dáno jednak dobou, kdy byly vytvářeny, protože některé jsou staré více než 200 let, dále pak použitím rozdílných metod určování příbuznosti rostlin nebo jen jiným osobním přístupem a metodikou autorů taxonomických systémů. Obecně však používají všechny taxonomické systémy určitý hierarchický řád a jednotlivé taxony jsou tak většinou označovány u rostlin a rostlinných organismů obdobně jako v našem seznamu taxonomických skupin a systémů.

Klasické taxonomické skupiny, jejich názvy a řazení dle různých systémů:

Výpis klasických skupin taxonomických jednotek:

Říše (Regnum), oddělení (Divisio), pododdělení (Subdivisio), třída (Classis), podtřída (Subclassis), řád (Ordo), podřád (Subordo), nadčeleď (Superfamilia), čeleď (Familia), podčeleď (Subfamilia), skupina (Tribus), podskupina (Subtribus), rod (Genus), sekce (Sectio), podsekce (Subsectio), druh (Species), poddruh (Subspecies), odrůda, varieta (varietas), pododrůda (subvarietas), tvar, forma, (forma), podtvar (subforma).
V našem případě jsou tedy topolové druhy nejčastěji řazeny do těchto základních klasických botanických taxonomických skupin.
Říše – rostliny (Plantae), oddělení – krytosemenné (Magnoliophyta),
třída – vyšší dvouděložné (Rosopsida), řád – malpighiotvaré (Malpighiales),
čeleď – vrbovité (Salicaceae), rod – Topol (Populus),
sekce – topoly černé (Aigeiros), druh – Populus nigra L.
sekce – topoly balzámové (Tacamahaca), druh – Populus maximowiczii Henry

V USA a Kanadě se topoly nejčastěji řadí taxonomicky následovně.

Kingdom – Plantae, Subkingdom – Tracheobionta, Superdivision – Spermatophyta, Division – Magnoliophyta, Class – Magnoliopsida, Subclass – Dilleniidae, Order – Salicales, Family - Salicaceae, Genus – Populus

Novodobější taxonomické řazení topolů dle genetiky:

Kingdom – Plantae (rostlinná říše), pnylum – Tracheophyta (cévnaté rostliny), superclass – Angiospermae (krytosemenné rostliny, kvetoucí rostliny), class – Dicotyledoneae (dvouděložné rostliny), order – Salicales, family – Salicaceae, genus – Populus

Řazení rodu Topol dle nejnovějšího modelu botanické taxonomie
APG III z roku 2009

Kingdom – Plantae, clade – Angiosperms, clade – Eudicots, core Eudicots, Rosids, Eurosids I (Fabids), Malpighiales, Salicaceae, Populus
Tento nový systém používá klasické metody pro určování druhů do jednotlivých taxonů pouze v omezeném rozsahu a spoléhá se zejména na pomoc nejnovějších technologií a metod spojených s rozborem genetických informací obsažených v jednotlivých druzích rostlin.
Díky tomu například přibylo v tomto systému do čeledi vrbovité (Salicaceae), která ve většině klasických systémů obsahuje jen rody Populus a Salix, několik desítek jiných rodů. Tento systém je však neustále ve vývoji a dochází k jeho úpravám.

Něco málo závěrem k tématu botanické taxonomie rodu Populus:

Tolik asi k představě co je botanická taxonomie. Pro naše potřeby hledání informací o konkrétním druhu topolu ale není až tak směrodatné, o jakou vyšší taxonomickou jednotku se jedná. Většinou stačí znalost jeho příslušnosti do nižších taxonomických jednotek jako jsou: rod (Genus), sekce (Sectio, sect.), druh (species, sp.), poddruh (subspecies, ssp.), varieta (varietas, var.), forma, (forma, f.).
Stejná situace je i v případě, že se jedná o křížence topolů vzniklého přirozeným vývojem ve volné přírodě bez přímého zásahu člověka.
Pokud se jedná o topol, který se v přírodě přirozeně nevyskytuje a byl vytvořen pěstitelským zásahem člověka, v tom případě se jedná o kultivovanou rostlinu, která bývá označována nejčastěji jako kultivar (kultivovaná varieta, cv.), odrůda, kříženec (hybrid) či klon (druh, kultivar, odrůda nebo kříženec množený vegetativně, zejména řízkováním). V ojedinělých případech se můžeme setkat i s geneticky modifikovanou variantou topolu, ale ty se v současnosti u nás ve volné přírodě nepěstují.
Pokračujeme v tématu na stránce Japonský topol – Botanický název křížence...